Duben s WNaty a Wic

Dnes v 8:00 | Wic |  Deníček
Zduř,
tak jsme se opět vrchly s Naty na další díl společného měsíce, nebo-li "duelu", jak to pojmenovala Naty :) Tentokrát se vrhneme v kreativnu na téma láska, v názorové části rozebereme "rodinu". A také nechybí naše tipy, ať už na činnosti nebo produkty. A ať nejsme zase jen ty "kladné", trochu si postěžujeme, co se nám naopak za věcičky nelíbilo.
 

Nejlepší kousky z mé skříně

Středa v 19:20 | Wic |  Wic doporučuje
Zduř,
obdobný článek jsem psala pár let zpátky a opravdu, moji oblíbenci se za tu dobu obměnily. A samozřejmě, já jsem velký závislák na nakupování, a tak je jasné, že se i sbírka top věcí začala rozrůstat. Je také jasné, že se mi prakticky líbí všechny věci, co ještě ve skříni mám, jinak bych už to dávno dala pryč, ale tento článek je opravdu čistě jen o těch "The Best".

Extrémně originální obsah II.

22. dubna 2017 v 14:05 | Wic |  Deníček
Zduř,
je ten pravý čas si zodpovědět zase pár dalších otázek, které jsem si "chytře" vyhledala na netu. Zmiňovala jsem se už někdy tady, jakou já mám úchylku na odpovídání na otázky? Vzpomínám si, že když jsem byla malá, slíbila jsem vždycky svojí mamušce, že jí namasíruju záda za to, že mi bude u toho pokladát otázky. A tak se z toho na několik let stala taková naše večerní rutina. A tak si večerní rutinu převedeme na článkovou rutinu (no a také pozměníme styl dotazů, protože to, na co se mě dotazovala máti, to není opravdu moc použitelné na to, aby si to veřejně četl celý internet).
 


Reklamace|Bílej krasavec|Kmotrova klobása

16. dubna 2017 v 17:28 | Wic |  Deníček
Zduř,
dneska bych vám chtěla povyprávět o tom, jak probíhala jedna má "šťastná středa". V předchozím článku jsem si stěžovala na to, jak se mi podělal kompík ihned po pár hodinách používání. Naštěstí to dopadlo dobře (happy end a období disneyovek přichází, prosím potlesk) a já ho den na to vrátila a odnesla si z jiného shopu fajnovou náhradu, se kterou jsem si ihned padla do oka. Den mi ale kazilo tak trochu to, že jak jsem byla předchozí večer rozhozená z nefunkčí klávesnice a držela jsem za jeho mezerník minutu ticha... no a taky jsem málem z pocitu nostalgie chtěla kupovat ojetý starý Dell Inspiron z nějakýho bazaru... Prostě jsem byla naprosto v háji, ještě má nálada byla podpořená pomalou hudbou, co mi nahodilo náhodné přehrávání, a tak jsem se "polila" vzorkem pánského playboye, co byl v Bravíčku jako dárek, když ještě před lety vycházelo. No a pak jsem prostě celej den smrděla, jako jeden můj spolužák...

Nový člen do rodinky

12. dubna 2017 v 10:22 | Wic |  Deníček
Zduř,
asi jste si všimli, že můj blog je tak trochu zamrzlý, aktivita na bodu mrazu, jako bych snad už byla někde pod zemí. Ale pro ty, co by se strachovali, já jsem naprosto v pořádku. Jen můj skvělý parťák Dell odešel na nefungující disk. Já mu nechávala tak týden na zotavení, ale on si pořád jen tak mručel s černou obrazovkou a načetlo se mi vždy jen retardované "Scanning and Repairing the disk" nebo něco takového, které se nikdy nepodařilo dokončit. A po týdnu jsem si musela dojít za strejdou, co se vyzná v počítačích, aby "oficiálně identifikoval jeho smrt". V tu chvíli začal čas shánění nového přístroje, který by mě podpořil v mých kreativních výtvorech. To je právě u mě ten největší problém, kompík mi musí být sympatický, jinak to mezi námi nebude fungovat a já dopadnu jako dívenka, co píše o My Little Pony ve stylu "AhOjKy MucQinki". Tak jsem si objednala nějakých shitík od fajnové německé firmy, o které jsem předtím nikdy neslyšela. Ale na druhou stranu, prodávali to na nejmenovaném e-shopu s maskotem zelené příšery, tak jsem si říkala, že to nemůže být tak hrozná nekvalita. Ale opak byl pravdou, mezerník a dvě šipky mi přestaly fungovat ještě ten den. Tak jsem to restartovala s nadějí, že se vše zase vrátí do normálu, ale ona pro jistotu přestala fungovat ještě jedna šipečka navíc.

Březen s WNaty a Wic

31. března 2017 v 16:29 | Wic |  Deníček
Zduř,
březen kolem nás prosvištěl jako helikoptéra a já s Naty jsme si pro vás připravily další díl našeho společného článku. Tentokrát se podíváme na to, jak moc velké "vlastenkyně" jsme, v kreativním koutku najdete výtvory na téma "Oblíbená knižní/filmová postava". Samozřejmě nechybí ani naše tipy, ať už na produkty nebo činnosti. A nakonec se ještě podíváme na to, co nám ve sluchátkách hrálo za tento měsíc nejvíce. Druhou část naleznete, stejně jako minule, na Natčiným blogu.

Vztah k naší zemi České
WNaty
Na svou zemi jsme hrdá. Ačkoliv, jako každý stát, i náš národ má chyby, stále jsem hrdá na to, že si naše malá země dokázala udržet své místo na výsluní přímo v srdci Evropy. Životní úroveň v naší zemi je vysoká, máme plno šikovných umělců, sportovců i vědců, v mnohém se dokážeme vyrovnat i světovým velmocem, což je obdivuhodné, zvlášť když přihlédnu k tomu, jak malí jsme.
Irituje mě trend, kdy moji vrstevníci dokáží na vlastní zemi jen nadávat, a zarytě si stát za tím, že po škole tu rozhodně nezůstanou. Lidi, kteří tvrdí, že národ ve kterém celý svůj život vyrůstali dokáže jen chlastat, dělat bordel a ostudu. Protože to, že jejich dědeček je takový a makový neznamená, že takový je celý národ. Protože to, že se obklopují špatnými lidmi neznamená, že takový vzorek je celkovým obrazem naší populace. Na světě jsou různí lidé a pokud někdo žije v iluzi, že veškeré zlo s oblibou některými nazýváno "čecháčkovství" se seskupilo pouze u nás je na omylu.
Milujte národ ve kterém jste se narodili a pokud se vám na něm cokoliv nelíbí, snažte se to změnit. Pěstujte svou zemi, nehaňte ji. Nezapomínejte na historii, na to, co naši předci vlastní zemi obětovali, co češi svět naučili.

Umělé nehty - výhody a nevýhody

20. března 2017 v 15:11 | Wic |  Mé názory a úvahy
Zduř,
jednoho dne jsem se tak trochu nechala od kámošek "přemluvit", ať si nechám udělat umělé nehty. Pravda, nemusely mě přesvědčovat moc dlouho, já už se k tomu rozhoupávala celkem nějaký ten čas, ale pořád jsem přemýšlela nad pro a proti, já jsem prostě ten typ člověka, co by si nejraději naplánoval a zapsal do diáře i čas, kdy mu přesně začnou nehty odrůstat a kdy jsou náchylné ke zlomení... Prostě bych ráda plánovala i neplánovatelné, a tak mi "pomohlo", když mě takhle jednou po škole "čaply a dovlekly" do "gelového centra". A protože je už mám na sobě nějakej ten čas (opravdu bych takovýto článek se "zkušennostma" nepsala po jednom, dvou nebo i třech, čtyřech týdnech...), rozhodla jsem se, rozebrat kolik plusů a kolik mínusů takové "drápky" s sebou přináší.




Kam dál