8 zajímavostí

12. července 2016 v 20:03 | Wic |  Deníček
Zduř!
Klasicky bych takový typ článku uváděla slovy, že už dlouho nebyl žádný článek o mně, a tak by bylo dobré něco takového též hodit na blog, ale tentokrát to napsat nemohu, protože články o sobě poslední dobou přidávám celkem často...
Tentokrát jsem si připravila text, který bude obsahovat seznam osmi věcí (nebo možná lépe řeceno informací) o mně a o věcech, které dělám a nejsou opravdu zrovna moc běžné. Určitě pokud se se mnou v něčem z toho shodujete, napiště mi to prosím do komentů, protože je skvělý pocit, když víte, že ,,v tom nejste sami´´. A samozřejmě mne též potěší, když se v komentu podělíte o nějakou svou ,,zvláštnost´´.


1. První taková zvláštní věc, která mne tedy už dnes nedrží, ale je to spíše taková má myšlenka z dětství (která je ale velmi zvláštní..) je mé vysněné zaměstnání, které mi připadalo úplně úžasné, když jsem byla přibližně desetiletá. Přála jsem si totiž být pole dance tanečnicí nebo aspoň striptérkou... Nevím jak mě to napadlo, protože nikoho jsem takového ve svém okolí neměla, ale asi jsem se v tom vzhlédla, když jsem ,,omylem´´ prošla kolem telky, ve které měli rodiče puštěnou nějakou kriminálku.

2. Druhou zvláštností, na kterou si takto ,,zfleku´´ vzpomenu je to, že jsem velmi vášnivá čtenářka (ano, teď si určitě říkáte, že na tom není nic zvláštního a že to je spousta lidí, ale počkejte si na detaily ohledně mé četby...). Je mi celkem jedno o čem čtu, spíše se zaměřuji na to, jak je kniha sepsaná. Ale teď už k té trochu zvláštní věci - mne totiž absolutně čtení nenaplňuje, nebaví a ani neuklidňuje (a o erotických románech a sci-fi hovadinách, které nejčastěji čtu, se nedá říct, že by pro mě měly nějaký vzdělávací užitek), přesto čtu tak jednu knihu za týden ( a to jsou tak knihy o 400 stránkách minimálně...) a to jen ze dvou důvodů - abych si mohla odškrtnout položku ve svém deníku Denních plánů, ve kterém mám přesně rozepsáno kolik mám za den určité knihy přečíst stran, a zadruhé proto, abych si pak mohla knihu zařadit do své knihovničky (proto si všechny knihy kupuji, kdybych si je půjčovala z knihovny, nemělo by pro mě čtení skoro žádný smysl)

3. Třetím bodem je fakt, že se snažím ze sebe záměrně dělat podivína. Nebaví mě, když mám zapadat do řady, a tak prostě se snažím různými prvky ve svém chování, ale též v oblékání působit na okolí tak, že jsem prostě jiná a tak trochu ujetá. A důvod je prostý - vždycky mě bavilo se odlišovat.

4. Čtvrtým bodem je to, že strašně nesnáším dívání se na filmy a seriály, ale tím neříkám, že je nesleduji. Celkem dost času v mém dni zabírá sledování něčeho (ať videí z youtubka nebo právě seriálů a filmů), ale hlavní podstatou věci je to, že já bych si nikdy nic nepustila bez toho aniž bych si k tomu nevzala jetě nějakou další činnost (například kreslení nebo uklízení). Jinak mi to totiž příjde jako příšerný zabiják času. Samostatně (což znamená - bez jiné ,,přídavné´´ činnosti) si pouštím jedině věci, které jsou v jazyce, co úplně plně neovládám, a tak se potřebuji více soustředit (například když sleduji Velkolepé století v turečtině s anglickými titulky).

5. V zásadě se neučím do školy. Umím jen to, co si zapamatuji v hodině. Sešity si vedu takovým způsobem, že se to sand ani za sešit nedá počítat. Všechny věci si nechávám ve škole ve skřínce, protože vím, že bych se na učení stejně doma ani nepodívala. Přesto se to neodráží na mých výsledcích (na výzu jsem měla jen jednu trojku a to z fyziky, zbytek jedničky a dvojky, což opravdu není na střední školu špatné...) A důvodem proč se neučím je to, že stejně si myslím, že by se mi tamty našprtané věci po nějakém tom čase vykouřily z hlavy a to, co si můj mozek samovolně zapamatuje, uchová déle, a tak budu raději věnovat ,,soustředěné myšlění´´ pro mě důležitějším věcem.

6. Věc, která mi na mne nejvíce vadí je fakt, že neumím dobře zpívat. S tím jsem se nikdy nemohla smířit (a popravdě jsem se s tím dodnes moc nesmířila...). Vždycky, když se podívám kolem sebe na ostatní holky, které si většinou stěžují na svou postavu, obličej, vlasy, pleť... (no a prostě další velkou spoustu věcí), musím se usmívat, že jsem vlastně na tom celkem dobře, protože můj nejvetší zápor podle mě je jen to, že neumím zpívat....

7. Skoro každý den si píši deník, ale takový trochu ,,netradiční´´ deník. ,,Normální´´ lidé si zapisují co se jim daný den událo nebo třeba na co se těší v blízké budoucnosti, ale já samozřejmě musím mít zase něco speciálního. Mé zápisky vypadají spíše jako nějaký proslov nebo tak něco. Když si to zpětně čtu, divím se, že mi okolí zatím nikdy neřeklo, že mám na ně depresivní vliv a že jsou mé výroky většinou velmi agresivní (tedy pokud se navenek vyjadřuji tak jako v deníku..) Třeba jednou z věcí, kterou jsem celkem nedávno napsala, bylo: ,,Nepotřebuji, aby mne lidé obdivovali, o to vůbec nestojím, spíše bych v nich chtěla vvolávat pocit méněcennosti.´´

8. Nesnáším, když někdo dává najevo své city. Sama si zakládám na tom, že jsem naprosto chladná. Myslím si, že když člověk chce v životě něco dokázat, nesmí se vázat na ostatní, tím pádem nesmí být citově vázán na ostatní. A též čím více se člověk projevuje nahlas, tak ostatní moc dobře ví kam mířit...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 E E | Web | 19. července 2016 v 21:26 | Reagovat

Zajímavé. V některých bodech se dokonce i vidím.
Zaujalo mě hlavně to povolání. To je hodně cool :D...
Já chtěla být beze srandy popelář a všude to pyšně rozhlasovala. Dokud mi teda rodiče nevysvětlili,že jezdit v popelarskem autě fakt není ok :D.

2 Wic Wic | E-mail | Web | 20. července 2016 v 14:47 | Reagovat

[1]: Popeláře jsem vždy obdivovala :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama