Otec neznámý - úvod

1. července 2016 v 9:27 | Wic |  Spisovatelské výkony
Zduř!
Tak jsem se konečně dokopala k tomu, abych dopsala do nějaké slušné formy jednu z mnoha svých rozdělaných povídek. Budu moc ráda za jakoukoliv kritiku nebo prostě za vyjádření v komentech. Teď přidávám zatím jen úvod, další kapitoly budou vycházet postupně... Tak přeji hezké počteníčko :)












,,Celé město poklidně leželo v tichu. Všude poblikávala šílená barevná světélka, v barech se bavili lidé, ale v ulicích bylo prázdno. Jednou za čas někde projelo auto, což je ve velkoměstě až moc neobvyklé. Bylo prvního července, den, kdy studentům začínají prázdniny. Všichni se bavili a oslavovali volné dny.´´ nacvakala dlouhými hubenými prsty na klávesnici svého drahého celokovového pozlaceného notebooku. ,,To by celkem šlo.´´ ohodnotila svou práci s mírně pyšným úšklebkem. Tato devatenáctiletá dívka, celým jménem Adelita Derya Adams, studovala prvním rokem vysokou školu a přivydělávala si psaním knížek. Žila se svou matkou Konstancií v malém bytečku v jednom z moderních mrakodrapů postaveném po vzoru amerického stylu. Společnost jim dělal Afgánský chrt Duo a skoro každou chvíli jiný muž, se kterým měla Konstancia vztah. Za tu dobu, co je Adelita na světě, se jich zde vystřídalo opravdu mnoho, ale ani jeden z nich nebyl její otec, toho nikdy nepoznala a měla celkem strach z toho, že ani její matka neví, kdo přesně je ten, se kterým má dceru. A tak si své zmatené myšlenky, vycházející z jejího nitra, co nevědělo o druhé půlce sebe, odkuď pochází a hlavně z koho pochází, vylévala bušením do klávesnice. Snažila se ze všeho vypsat, což její díla nesnášela moc dobře a její špatné naladění se v nich velmi často odráželo. Přestože jsou thrilleri a psychologická dramata dnes velmi oblíbeným žánrem, čtenáři si přejí číst spíše dílo od člověka, co to má v hlavě srovnáno a ne od někoho, kdo ve svých myšlenkách sám pluje, natož aby se vžil do děje a správně ho popsal pro druhé. Adelita nechtěla ale psát jen proto aby měla spoustu obdivovatelů, co budou každé písmeno, které napíše ona, hltat. Chtěla ze sebe setřást všechny špatné pocity, čtenáře by k tomu brala spíše jako bonus, kterého se jí ale opravdu nedostávalo. Občas si někdo její knihu přečetl, ale pak dostala jejich kritiku doslova ometenou o hlavu.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama