Můj styl zapisování deníků

16. února 2017 v 15:24 | Wic |  Deníček
Zduř,
pár měsíců zprátky jsem vydala článek, ve kterém jsem psala o tom, proč si ráda píšu deník. A tento se bude též zase točit okolo deníčků, zapisování a organizování. Rozhodla jsem se totiž vám představit svou "kompletní sestavu" sešítků, co používám. Obdobný článek byl též na mém blogu už publikován, ale ten byl zaměřený hlavně na to, jak přepisuji staré deníky do bloků, kam připisuji i názor na své zachování v různých situacích. Tentokrát si ale vezmeme podrobně trochu jinou část mého "zapisování".

Začneme diářem, který se stal letošním rokem "nováčkem" v mé sbírce sešitů. Vždy jsem si dělala tak trochu srandu z lidí, co si zapisují termíny do diáře, ale já vlastně dělala celou dobu něco obdobného, jen že to byl můj podomácku vyrobený sešit s daty pod sebou (takže vlastně úplně stejný jak diář). Takže jsem se rozhodla, proč nezkusit si nějaký koupit a "nevotestovat" jak se s tim žije.







Vybrala jsem si tento od Cup of Style (protože když už diář, tak s pěknym designem a já mám holky z Cup of Style moc ráda, jsou podle mě jedněmi z posledních tvůrců na Youtube, co se dají v dnešní době sledovat). A musím říct, že to byla dobrá volba. Diář je totiž přehledný, je tam spousta místa na všechny mé plány a poznámky, což já s rozplánovanou každou vteřinou opravdu potřebuju. Jen ten design je na mě takový "jemný" a "upravený", což vypadá v kombinaci s mým "postiž" písmem celkem ironicky, takže fajne.


Tady vidíte vyfocenou jednu stránku z mého vedení diáře. Protože ho nosím s sebou na taková ta místa typu škola, návštěva u zvědavých příbuzných a nebo ho mám prostě u sebe v pokoji otevřený na stole, abych mohla každou chvíli do něj juknout a kouknout se, co mám teď podle plánu dělat, musela jsem zvolit jiné písmo, než svou klasickou čmáranici. Tu sice též přečtu nejspíše jen já, ale některá slova jsou vcelku čitelná, tak proč riskovat.
Tím pádem pro mně jasnou volbou bylo mé písmo, které jsem si vymyslela, když jsem se začala učit arabskou abecedu. Prostě latinka psaná zprava doleva s některými písmeny zrcadlově otočenými a jinými zase nechanými na normálu, některá i trochu upravená... prostě mé vlastní písmo (zase řekněte mi, jakej swager v našem věku používá ještě své "tajné písmo"). To je opravdu ještě těžší přečíst, než můj klasický "škrabopis".


Jinak můj styl odškrtávání položek je asi takový. Když danou věc splním, odškrtnu jí (buď fialovou nebo modrou gelovkou, to podle toho, jaká mi příjde pod ruku), když něco v daném týdnu nesplním, označím si to růžovým zvýrazňovačem, a pak to plním se zpožděním.
Důležité věci, co se nedají odložit si píši do levé strany každého dne velkými písmeny. Ten zbytek, co je vpravo jsou vlastně věci, které se klidně nějakým způsobem dají dělat jakýkoliv den. Takže třeba to, že chci si najít na netu inspiraci na nové styly malování nebo naplánované psaní článku a jeho následné zveřejnění, na což já prakticky myslím, a tak málokdy zapomenu.


Teď tady máme sešit, který používám na zapisování zajímavých informací, co se dozvídám na různých stránkách nebo v nějakých knížkách.


Píšu to tam vcelku náhodně, takže pro lepší orientaci si ještě nahoru na každou stránku připisuji jako hashtag (#), co se na ní vyskytuje. Takže když tam mám například poznámky o nějakém filosofovi bude to #filosof+jeho jméno. Nebo si třeba poznamenám něco o auře, tak to bude #aura.
Tím pádem, když něco hledám, stačí jen letmo projet hashtagy a nemusím pročítat celý text stránky, jestli tam je to, co právě potřebuji.



A konečně přichází na řadu má naprostá klasika, prostě deník. Dříve jsem psala skoro každý den, ale při následném přepisování jsem pak došla k názoru, že je tam hromada nepodstatných věcí, které si nepotřebuji za pár let opravdu pamatovat. Takže dnes píši cca jednou až dvakrát do týdne a to ty naprosto nejpodstatnější věci (třeba trapné příhody, kterými budu moc za pár let vydírat své spolužáky nebo mé trapné výroky, na které si musím pořádně promyslet "obranu", kdyby je náhodou někdo za pár let na mě vytáhnul).



Poslední popsanou stránku mám založnou papírovou láhví Becherovky (#MilošZeman) a papírkem, na kterém mám napsaná témata, kterých se při psaní zápisů držím (prostě třeba blogování, škola, novinky, hudba...).


Datum a číslo zápisu píšu vpravo písmem zprava doleva, pak přesný čas a den v týdnu vlevo normálně zleva doprava. Celý zápis je pak psán normálně zleva doprava, aby se mi to dobře přepisovalo (dříve jsem psala zápisy zprava doleva a opravdu přepis byl ještě více nadlouho...). Tady se můžete pokochat mým skvělým "škrabopisem", na ketrý si snad všichni profesoři stěžují.


Na první stránce mám napsáno pořadí deníků psáno tímto stejným stylem (mám pocit, že první takovýto deník byl napsán cca v roce 2013)


A z druhé strany tohoto stejného sešitu píšu své básnické výtvory. Vždy, když mám danou báseň napsanou do konce, napíšu její název úplně na dolní část stránky a hodím vedle toho svůj copyright podpis.

Tak jak tak koukám, to je pro dnešek všechno. Doufám, že se vám článek plný fotek líbil.
A na závěr se vás ještě zeptám, máte na rok 2017 koupený diář?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Heaven Heaven | Web | 16. února 2017 v 15:46 | Reagovat

Tvůj krasopis připomíná arabskou abecedu :D Jsem zvyklá na ledacos, ale tady bych spíše hádala než četla :D
Jinak diář vypadá zajímavě :) Vždycky jsem si je takhle chtěla vést, ale po týdnu mně to přejde a jsem ráda, že si tam vůbec zapíšu, co důležitého mám udělat :D

2 Eliss Eliss | Web | 16. února 2017 v 16:14 | Reagovat

Já si deník ani diář nevedu, ale koukám že to může být docela zábava :)

3 Soňa K. Photography Soňa K. Photography | E-mail | Web | 16. února 2017 v 16:38 | Reagovat

Od té doby, co jsem nastoupila do práce, tak bez diáře nedám ani ránu :D Co si nezapíšu, to nevím a prostě to neexistuje :D

4 mrhradil mrhradil | Web | 16. února 2017 v 17:33 | Reagovat

Týjo, nepřečtu ani ň, doslova.
Ale jinak bych bez diáře neprošel ani jeden týden ve škole.
Diář mám od Dollera, hrozně mi vyhovuje:).

5 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 16. února 2017 v 18:45 | Reagovat

Máš velmi zajímavý a řekla bych osobitý rukopis, působí na mě příjemně, možná proto, že je uvolněný.
Já už bych bez deníku (i když mu tak neříkám), snad ani nebyla, píšu do něj všechna nutkání, od příběhů, přítomných stavů až po básně. :)

6 Necroparanoia Necroparanoia | E-mail | Web | 19. února 2017 v 20:30 | Reagovat

Já se vždycky pokoušela psát deník, ze začátku jsem se do toho nadchla, ale po několika dnech mě to pustilo a vyloženě jsem se do toho nutila. Tak jsem od toho úplně upustila, ale novej diář 2017 jsem si koupila větší a přistihla jsem se, že si do něj zapisuju i nějaký postřehy ze dnů, tak třeba to nějak přijde samo :D Ale většinou jsou to takový výkřiky do prázdna, že si pak říkám "co to sakra je?" :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama