Březen s WNaty a Wic

31. března 2017 v 16:29 | Wic |  Deníček
Zduř,
březen kolem nás prosvištěl jako helikoptéra a já s Naty jsme si pro vás připravily další díl našeho společného článku. Tentokrát se podíváme na to, jak moc velké "vlastenkyně" jsme, v kreativním koutku najdete výtvory na téma "Oblíbená knižní/filmová postava". Samozřejmě nechybí ani naše tipy, ať už na produkty nebo činnosti. A nakonec se ještě podíváme na to, co nám ve sluchátkách hrálo za tento měsíc nejvíce. Druhou část naleznete, stejně jako minule, na Natčiným blogu.

Vztah k naší zemi České
WNaty
Na svou zemi jsme hrdá. Ačkoliv, jako každý stát, i náš národ má chyby, stále jsem hrdá na to, že si naše malá země dokázala udržet své místo na výsluní přímo v srdci Evropy. Životní úroveň v naší zemi je vysoká, máme plno šikovných umělců, sportovců i vědců, v mnohém se dokážeme vyrovnat i světovým velmocem, což je obdivuhodné, zvlášť když přihlédnu k tomu, jak malí jsme.
Irituje mě trend, kdy moji vrstevníci dokáží na vlastní zemi jen nadávat, a zarytě si stát za tím, že po škole tu rozhodně nezůstanou. Lidi, kteří tvrdí, že národ ve kterém celý svůj život vyrůstali dokáže jen chlastat, dělat bordel a ostudu. Protože to, že jejich dědeček je takový a makový neznamená, že takový je celý národ. Protože to, že se obklopují špatnými lidmi neznamená, že takový vzorek je celkovým obrazem naší populace. Na světě jsou různí lidé a pokud někdo žije v iluzi, že veškeré zlo s oblibou některými nazýváno "čecháčkovství" se seskupilo pouze u nás je na omylu.
Milujte národ ve kterém jste se narodili a pokud se vám na něm cokoliv nelíbí, snažte se to změnit. Pěstujte svou zemi, nehaňte ji. Nezapomínejte na historii, na to, co naši předci vlastní zemi obětovali, co češi svět naučili.


Wic
Na toto téma mám obdobný názor jako Naty. Nesnáším takovou tu dnešní generaci, co by nejraději "odjížděla do Ameriky", co říkají, že je zbytečné se učit Česky, když se s tim skoro nikde nedomluvíme a Angličtina je důležitější. Že je zbytečné znát naše dějiny, protože jsme stejně nic nedokázali, že naši umělci, vynálezci, herci, filmy, výrobky... že to všechno je na hovno.
Já tyto kecy naprosto nemůžu vystát a nejraději bych takové lidi hnedka propleskla. Připadá mi, že my, Češi, jsme málo hrdí na to, kým jsme. Třeba narozdíl od našich "bratrských" Slováků a trochu "vzdálenějších příbuznějších" Poláků.
Já Česko naprosto miluju (dobře, Českou republiku, aby nedošlo k záměně, že jen naší západnější část...). A kašlu na to, že bych si mohla v zahraničí vydělat více. Pokud se dá zde se uživit, dokonce i velmi dobře žít, tak proč se stěhovat nebo proč studovat jinde. Já vždy milovala Turecko, no a pak i Německo, ale popravdě, žít bych tam nechtěla. Už jen z toho prostého faktu, že já patřím sem. Češi, to jsou moji lidé. Nejlépe pochopím náš humor a asi opravdu nikdy nebudu mluvit žádným jiným jazykem tak dobře, jak Česky, i když zrovna já jsem učením jazyků naprosto posedlá.


Březnový tip



Jaro je obdobím ideálním pro focení. Znovu probuzená příroda nabízí množství námětů pro fotky, které budou nabité energií už jenom díky tomu, že se na nich jaro podepsalo svou nenahraditelnou atmosférou. Pupeny obražené stromy, stále měnící se nebe, nebo architektura, do které se opírá sílící slunce. Tak hurá ven!


S klasickým jarním úklidem u mě vždy přichází i čas na pořádné "vysmejčení" počítače, externího disku a mobilu. Skvělé na tom je také to, že u toho člověk často objeví i nějaký ten seriál nebo film, co omylem "zapadnul" do jiné složky. Sice je někdy složité a i trochu otravné procházet všechny složky, promazávat, třídit, ale když do toho půjdete s nadšením, projdete si staré fotky, pustíte starou hudbu, tak se můžete rádoby "vrátit v čase". Suprově pomáhá na "jarní deprese".


Oblíbenosti


Na základě doporučení české YouTuberky Ester Starling jsem si v knihkupectví pořídila knihu "Kraď jako umělec". Tato, poměrně tenká kniha nastiňuje otázku originality a současně je jakýmsi návodem, jak odblokovat svou kreativitu a začít tvořit. Já si tuto publikaci okamžitě zamilovala a rozhodně ji mohu doporučit všem, kteří potřebují občas nakopnout k tomu začít tvořit. Knihu lze sehnat za zhruba 250 Kč v každém dobrém knihkupectví.


Mou top věcičkou za březen byl tento sprchový gel s "přichutí" okurky od Manufaktury. Už jsem tady na blogu jednou "opěvovala" krém na ruce ze stejné edice, takže je jasné, že jsem si oblíbila i tento produkt.


Neoblíbenosti


Neoblíbeností a zároveň velkým zklamáním je pro mě kousek z Terranovy (kde mimochodem jinak nakupuju velmi ráda a nikdy jsem s žádným jiným kouskem odtud problém neměla), který jsem si nedávno pořídila. Na pohled bytelné černé legíny s hřejivou, hebkou tkaninou uvnitř, se za cenu kolem 100 Kč zdály být v obchodě dobrou koupí. Stačilo ale jen jednou, dvakrát vyprat a lezou z nich žmolky, koušou a dokonce se na nich stihla vypárat malá dírka.


Mě dost zklamal jeden "kříženec" tekuté rtěnky a lesku od Catrice (jmenuje se to Shine Appeal Fluid Lipstick a stálo mě to ve výprodeji jen 39 korun, takže jsem zase až tak velké očekávání neměla). Kdyby to "slezlo" po napití nebo nějaké té hostině, tak chápu a nic neřikám, ale když mi to zmizí ze rtů jen za dvacetiminutovou cestu do školy, kdy se opravdu s nikým ani ničím "nevocumlávám", tak je to trochu nekvalitní.

Songy měsíce


V poslední době dokola poslouchám nové album skupiny Starset. Tohle je jedna z mých nejoblíbenějších písniček. Ačkoliv je, na rozdíl od ostatních skladeb z alba, krapet řízlá popem, získala si mě svými dech beroucími střídavými pasážemi, které jsou chvílemi klidné a chvílemi dynamické. Celé skladbě, která má stále rockový dominantní základ nechybí již zaběhlé elektro prvky a neodlučitelná vesmírná tématika.


Za tento měsíc jsem nejvíckrát "votáčela" v přehrávači Waldschrein od Equilibrium. Německé songy jsou pro mě prostě velkým top. Bohužel jsem se ale zatím nesetkala s osůbkou, co by měla tyto tvůrce také tak ráda, jako já. Dokonce většina z mého okolí je ani nezná...

Oblíbená filmová/knižní postava


Ačkoliv žádného vyloženě oblíbeného nebo filmového hrdinu nemám, zobrazila jsem ve své práci Bilba Pytlíka, který je hlavním hrdinou mé oblíbené knihy "Hobit, aneb cesta tam a zase zpátky". Dílo pana Tolkiena je pro mě úžasnou mapou jeho bezmezné fantazie. Hobita jsem četla již několikrát a nikdy mě neomrzí.
Skicka vznikla o nudné hodině technologie doslova pod lavicí.



Mě naprosto oslnil (za poslední dobu) film Suicide Squad. No a hlavně tedy Harley Quinn, protože ona je taková bláznivá, šílená, ale zároveň moc hezká. A to její oblečení, naprosto perfektament.



A ještě bych chtěla (to je teda mimo náš projekt, ale nevěděla jsem, kam jinam to nacpat). Napsala o mém blogu blogerka Anice, tak se určitě na její článek podívejte, protože i mě pobavil :)

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 E. E. | Web | 6. dubna 2017 v 18:16 | Reagovat

Já se teda narodila tady ale 4 roky jsem žila jinde. Jakože úplně jinde. Nu a.. dospěla jsem k tomu, že tuhle zemi naprosto nemám v lásce. Ať už se bavím o prostředí, lidech o čemkoliv.

Březen a duben jsou naprosto úžasné měsíce na focení, já šla do terénu za celej březen každý víkend a dost toop.

Jo, taky bych si někdy mohla promazat počítač, mobil, hlavu..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama