Temné stránky mých zájmů

18. června 2017 v 18:53 | Wic |  Deníček
Zduř!
O svých zájmech jsem se zmiňovala už v několika článcích, ale dnes jsem se rozhodla udělat něco trochu "netradičního", "revolučního". Ne... Prostě, hodně lidí z mého okolí vždy komentuje má hobby slovy: "To je tak intelektuální zábava, to tě to vůbec baví?" Ano, ono asi není normální v mém věku se ve volném čase učit dobrovolně cizí jazyky a místo trapných sladkých románů mít na nočním stolku filosofické texty. Takže si někdy okolí myslí, že můj volný čas je tráven naprosto dokonale a "nezávadně". Kdo by nechtěl vidět teenegera, co páteční večery tráví nad tureckým slovníkem a ven chodí především jen kvůli sportu nebo občas kvůli nákupům (to tedy spíše poslední dobou jen na poštu, e-shopy vedou...). Ale stačí se mnou prohodit pár vět a okolí si začíná uvědomovat, že flaška vodky udělá s mozkem méně trvalých následků, než teologická literatura.


Už někdy od čtyř nebo pěti let se učím angličtinu. Na mojí psychiku to nemělo žádný špatný vliv, až na jedno takové malé ,,poznamenání´´. Jako malá jsem si utvořila pomůcku, že říjen se v ájině řekne podobně jako únor česky (prostě mi October připadalo podobné slovu únor....). Dodneška si to pletu. Třeba nedávno (bylo to někdy v září) jsem šla za mamkou s tím, že potřebuji stovku na nějakou akci, a tak se mě samozřejmě zeptala, kdy tam jdeme. Odpověděla jsem jí, že v únoru (samozřejmě jsem měla na mysli říjen), takže se na mě tak divně koukala, proč chci ty peníze už teď. Když píšu, mám chvilku na zamyšlení, tím pádem si mohu pěkně vybavit, jaký měsíc přesně myslím a když mluvím, tak raději říkám měsíce ve slovenštině...
Je tu ale ještě jeden obdobný "problém". Mám totiž zmatek nejen v měsících, ale ve dnech v týdnu. Když mi jako malé holce řekla učitelka AJ ,,Tuesday´´ (úterý) a ,,Thursday´´ (čtvrtek), připadalo mi to hodně podobné. Normálnímu člověku by se to asi začalo plést v tom jazyce, kde je to podobné, ne, mně se to muselo začít mást v češtině. Je to snad jen čtrnáct dní zpátky, kdy mi ve středu kámoška říkala, že máme donést nějaký úkol na čtvrtek a já jí s klidnou tváří odpověděla: ,,Ten byl ale včera.´´ Tohle prostě naprosto nechápu, nikdy jsem si nespletla Tuesay a Thursday, Diennstag a Donnerstag, Salı a Perşembe, Martedi a Giovedi, Mardi a Jeudi...

O mé posedlosti úklidem, který též řadím do svých zájmů, jste už asi též slyšeli, tedy četli. Je v tom ale jeden háček, mám totiž problém vyhazovat věci, a tak "recykluji" (stříhám) papíry na malé kousky, které pak skladuji v krabicích od bot (ještě že jsem taková nákupčí a mám doma spoustu bot), v láhvích od Nutely nebo je lepím na nábytek.

Někdo by řekl, že zájem o politiku, náboženství a aktuální dění nemůže uškodit, ale když každému člověku, který se baví o ženušce, co je právě těhotná, řeknete, že doufáte, že bude mít syna a ne dceru, tak se na vás lidi nedívají nejnormálněji.

V dnešní době je velmi "swag" citovat motivační citáty z faceboočku nebo instáče, ale kdo vám při rodiné večeři cituje Sókrata, Platóna, Averroa nebo mého oblíbeného Džaláluddína Muhammada Rumího...
Také asi není nejvhodnější, když z vás automaticky "vyletí" při řešení rodinného sporu nějaká ta Freudova teorie. A rodiče opravdu neuznávají jako omluvu za "špatné" jednání to, že podle Ericsona je takový "myšlenkový pochod" v určitém období normální nebo spíše podstatný a nezbytný pro normální vývoj.

A pak tu máme blogování. Když pětkrát vytáhnete "narychlo" mobil z tašky za jednu dvacetiminutovou cestu tramvají na poznamenání si nápadu na článek, aby se vám náhodou nevytrousil z hlavy, spolucestující se zvláštně dívají. Zvláště, když mám na sobě jeden ze svých běžných outfitů, to se dívají i bez mého "zkušenného" vyndavání mobilu z tašky, u kterého jsem vážně mírně "vražedná".
Rodiče si už na to zvykli, ale třeba při sváteční vánoční večeři se na mě má Familie dívala divně, když jsem od kapříka odběhla si poznamenat na papír aktuální nápad a málem u toho rozrazila celý stůl, hlavně jen, abych měla co psát.

Prostě každá činnost má něco a i naprosto "neškodně" vypadající koníčky mají své mínusy. Tedy, mě to tak nepříjde, spíše okolí se udivuje...

A teď otázka na vás, má nějaká vaše záliba též takovou trochu stinnější stránku?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Hrobárova Dcéra Hrobárova Dcéra | Web | 18. června 2017 v 19:48 | Reagovat

No čo, si iná a inteligentná =D a to má svoje nedostatky tak ako všetko.

2 prcek01 prcek01 | Úterý v 20:51 | Reagovat

Chtěla jsem se zepta. :)
Nechtěla by jsi vydat článek s tvými oblíbenými citáty ? :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama