Dovolená po deseti letech

6. září 2017 v 19:09 | Wic |  Deníček

aneb porovnání dvou různých dovolených ve stejné sestavě

Zduř,
dneska bych se s vámi chtěla podělit o zážitky z prázdnin, které jsem trávila jako nějaká sedmiletá holčička v Tunisu, no a též bych to chtěla obohatit o mé mírně "nevhodné" story z letošního pázdninového Egypta, kam jsme po "poradě" nakonec s tetou, sestřenkou a mojí mamuškou vyrazily.


Moře
Začneme jednoduchým a základním bodem, za kterým se na dovolenou do těchto krajin na "váleníčko" jezdí. V Tunisu jsme se koupaly ve Středozemním a letos v Egyptě v Rudém, ale přece jen slaná voda jako voda.
Na dovče v Tunisu jsme trávily čas především u bazénu s klouzačkama, protože nějaké to moře mě vůbec nezajímalo. Mamka si myslela, že se to letos změní a já budu do moře chodit plavat, ale to jsem raději dávala přednost opět bazénu, protože sůl v oku není nejpříjemnější.
Do moře jsme se sestřenkou chodily se "vorvanit" na hodně mělkou část, kde jsme se rozvalily do písku a čekaly na to, kdy si pro nás přiběhne Greenpeace, protože jsme tam byly opravdu jako dvě mrtvé velryby. Ale naštěstí žádný ochránce přírody nedorazil :D

V obou dvou případech jsme měly písčitou pláž s postupným vstupem do moře, takže žádné šup a už se topím, ale pěkná vycházečka postupně zvyšující hladinou vody. Kdybych měla hodnotit dno moře, tak bylo o hodně lepší v Tunisu, protože pokud si dobře pamatuji, nebylo tam zase až tolik chaluh, ryb a další "pozemních srajd". To v Egyptě bylo spoustu rybiček, které by mi teda zase až tak nevadily, ale "vodní porost" jsem s nehynoucí láskou (tedy spíše s nenávistí) pojmenovala "chlupatej Chorvat". Pro ostatní hosty hotelu, kteří tedy rozumněli Česky muselo být dost zajímavé, když jsme na sebe s rodinkou řvaly, ať nešlápne někdo náhodou na "chlupatého Chorvata". Toto upozorňování bylo opravdu dost podstatné, protože kdo by chtěl mezi prstama na nohou cítit nějaké mořské mechy.

Plážové outfity
Na dovolené v Tunisu mi bylo nějakých šest sedm let, takže se teta "pro mé dobro" rozhodla zabavit mi vršek plavek, což mně opravdu dost vadilo, protože já byla vždy takový člověk, kterého snad i pohoršují nahé malé děti.
A v Egyptě, protože to byla dovolená na poslední chvíly a já nejsem zase až tak zapálená do "vodního skotačení", že bych měla doma nějaké ty fešné plavky, odjela jsem s dvojdílnými z časopisu Vlasta, které mi věčně odstávaly na zadku, botami žabkami, které mě opustily již druhý den dopoledne a plážovým šátkem, co jsem si půjčila od své babičky (a toto opravdu nepíšu s nadsázkou, ale podle pravdy). Takže opravdu nemám pořádně právo na to hodnotit cizí modýlky, když já sama tam byla za českou socandu.
Ale skvělým pojmem na hodnocení cizích oděvů se stalo slovní spojení "plavky na jezevčíka", což podle mé sestřenky znamená, že prsa jsou snad dolejc než na úrovni pupíku. No a to se nejčastěji stává u vršku plavek bez ramínek. A moje mámuška to obohatila ještě o jedno trochu delší přirovnání "má blbý prsa jakoby tam měla seplý batoh".


Pokoje
V Tunisu jsme měly apartmán, co se skládal ze dvou ložnic. Já spala na manželské se sestřenkou a mamka se svou ségrou. Nastal problém už hnedka, kdy jsme si vybíraly která z místností bude moje a sestřenky, protože každá měla jednu nevýhodu. Při první variantě bychom musely spát v místnosti blíže, ke vstupním dveřím do apartmánu a my nechtěly, aby nás nějaký uklízeč unes, kdybychom mu nechtěly dát bakšiš. A při druhé variantě bychom spaly též u dvěří, kterými se procházelo tedy do další části apartmánu (on byl rozdělený tekto pro dvě rodiny, takže ty dveře byly zamčené a neměla ani jedna rodinka klíče, ale stejně...). A tak jsme před ty dveře přesunuly gauč (jakoby to mělo něčemu pomoc... to je stejné jako když jsme se se spolužákem na školním výletě zabarikádovávali v jedné místnosti židlema, aby nás nikdo "nenačapal") a zvolily variantu číslo dva. Bohužel nám ale klidný spánek narušoval chrápající staroušek, jehož "noční zvuky" se nesly bezproblémově přes zeď, aniž by ztratily na hlasitosti.
V Egyptě jsme se rozhodly, že bude lepší vzít dva dvoulůžkáče, co byly hnedka vedle sebe. Takže jsme se mohly "navštěvovat", ale na druhou stranu měl každý svůj klid. Ono bylo hlavně důležité zařídit nějaké to vyšší patro, protože jinak bych mamce pořád zdrhala přes balkón. Znáte to, tak pěkní týpci, jako jsou v těchto exotických zemích, snad nikde jinde nejsou....

Táta doma
Můj oteckoň moc není na moře, a tak zůstal v obou případech doma. Když mi bylo sedm, tak se mi asi tak nějak trochu stýskalo, ale s rodinkou jsme ho nijak neprobíraly.
To teda vlastně ani ne tentokrát v Egyptě, ale jednou, když jsem nahá tancovala v chodbě hotelového pokoje (bylo to mimochodem u sestřenky a tety, protože jsem se k nim šla sprchovat) a zpívala u toho "žijeme len raz" a máchala nad hlavou ručníkem, tak se mě sestřenka zeptala "Čí ty jsi dítě". A mě v tu chvlíli napadlo odpovědět "Ještěže táta zůstal v Čechách", protože ten opravdu přes takovéto "mírně trapnější" srandy není... jenomže sestřenka mi rozumněla, že říkám "Vždyť táta je král prostitutů v Čechách". A podle toho, co jsem "předváděla" v Egyptě by se dalo i říct, že v tom případě bych byla opravdu po něm :D

Animátoři
Jako malá holčička jsem "jela" asi po pětadvacetileté Tunisanovi, kterého jsem se snažila nabalovat na nějaké modré tričko z Tchiba s véčkovým výstřihem. Samozřejmě že se nechytal, protože jinak by to bylo opravdu "tak trochu" pedofilní.
Když jsme jeli v Egyptě do Hurghády na "diskošku", tak jsem si z toho udělala svou "soukromou akci, aneb sáhni si na animátora".

Prodejci
Znáte to, (nejen) v těchto zemích se vám každý snaží něco vnutit. Hlavně jsou to takové kraviny, které vám v Čechách jsou naprosto naprd a odvážíte si je jen ze dvou důvodů. Prostě buď chcete suvenýry nebo nedokážete pěknému prodejci říct ne.
V Tunisu nás stále obcházel nějaký Karlos (nevím jestli se takto to jméno u nich psalo, protože nápisy na cedulkách s jejich jménem si už opravdu živě nepředstavím) a říkal "Chceš cédéčko".
To v Egyptě na to šli pěkně přes komplimenty, bohužel ale jejich Čeština není ta nejlepší. A tak když jeden prodejce viděl, že moje mamka opravdu nestojí o nějaký ten kapesník s faraonem, nebo co to bylo za jinou kravinu, začal jí žádat raději o ruku. Což vypadalo takto: "Kolik velbloudu dáš, když manželka zavolá". Řekla bych, že by to mělo být asi takto "Zavolej manželovi, kolik velbloudů za tebe chce".
Ale když už jsme u té Češtiny, tak jeden egyptský animátor měl u mě jedno velké plus za snahu. Jeli jsme společně autobusem na párty do Hurghády a já si povídala se svou mámuškou. Nevím co zrovna přesně říkala, ale jistě si pamatuji, jak řekla slovo "vytahovacího", což jednoho animátora tak dostalo, že to řval všude ještě asi o dvě hodiny později. Jen to bylo tak trochu dvojsmyslné, tedy aspoň pro mě, protože já vidím naprosto ve všem nějakou tu "prasárnu". A tak jsem si už už představovala, jak si rozepíná kalhoty a v tu chvíli by přišlo na řadu nějaké to "vytahování".


Stravování a "Faraonova pomsta"
Jako malá holka jsem byla opravdu dost vybíravá, co se tedy jídla týče. A tak jsem "pro jistotu" jedla každý den jen špagety s nějakou červenou omáčkou, co dělala strašné fleky na všem oblečení, protože já neuměla (no a vlastně ani dneska ještě pořád neumím) slušně jíst. A tak jsem si pak pro jistotu raději vždy brala na obědy a večeře jedno a to samé triko, které už bylo poflekané, aby nebylo znečišťováno stále další a další.
To letos jsem si jídlo náležitě užívala. Ale znáte to, hodně másla, jiná voda a já ještě k tomu neumím si čistit zuby bez toho aniž bych polykala pastu (včetně vody samozřejmě), takže jsem si pěkně náhrála na "Faraonovu pomstu". Naštěstí jsem ale v Čechách měla nějakou zácpu, a tak se to na mně projevilo sice "létáním na velkou" šestkrát za den, ale naštěstí to pořád ještě drželo tvar. Toto byl takový "záchodový humor", takže přeji dobrou chuť :D


Úrazy
Při drandění na skluzavkách v Tunisu se mi povedlo si rozříznout bříško prstu, protože jsem rukou "brzdila" a klouzačky nebyly již nejnovější, a tak mě za to nějaká ta nakřupnutá spára potrestala.
V Egyptě jsem se říkala "to bude pohodička, když tady nebudu drandit klouzačky, tak se mi nemůže nic stál". To byl ale omyl. Již druhý den jsem si při hrabání v tašce rozřízla ten stejný prst o žiletku, na které jsem samozřejmě neměla ochranný kryt, protože "to vůbec neřeže".


Kvalita spánku
V Tunisu ještě mamka dohlížela na to, abych měla dostatek spánku, a tak byly klasika vždy "scény", když jsem musela jít spát v devět. Ale když jsem byla celý den hodná, tak jsem za odměnu mohla jít do pelechu dokonce "až" v jedenáct.
To v Egyptě jsem to měla jen já ve své vlastní režii, takže bych to prakticky mohla shrnout tak, že si pamatuji vždy jen ráno, a pak mám už "mlhavé odpoledne", protože na mě šla únava. Ono totiž se několikrát v týdnu vracet v pět hodin z párty v Hurghádě, a pak druhý den vstávat v osm, abych stihla všechny všemožné aktivity s fešnými animátory... Díky tomu i vznikla má hláška "Fresh jak placenej džus", která byla tak trochu narážkou na Ultra all inclusive, který však nezahrnoval nějaký ty "spešl" věcičky. Tímto výrokem jsem uklidňovala mamku, že jsem naprosto vpohodě, i když jsem například shodila ceduli "pozor čerstvě vytřeno", protože jsem si jí nevšimla.


Úroveň samostatnosti
V Tunisu jsem měla mamku stále za zadkem, za což jsem i byla vcelku ráda, protože mi těsně před dovolenou dala babča a tak výklad o tom, jak jsou Tunisani nebezpeční. Ještě dnes si pamatuji, jak mě děsil barevný kontrast mezi tmavou pletí místních obyvatelů a bílými dlaždičkami, co byly všude kolem.
V Egyptě jsem si to už jela o hodně více sama, ale byly věci, ve kterých jsem stejně byla pořád za "malou Máňu". Třeba když jsem se ve sprše sprchovala tou nejstudenější vodou, co to jen šlo a to jen díky tomu, že jsem si jí nedokázala pořádně nařídit na kohoutku. Se mi trochu spletly strany a já si hnedka začala myslet, že ta studená je nejteplejší varianta místní vody a předala tuto informaci dále mamce. Takže doporučuji, nachlazení zaručeno. Mamka do dneška tak trochu nemluví, a když už jí to hlasivky dovolí, tak hlas zní dost mužně.

Protože mám ještě spoustu dalších věcí, co by se daly takto porovnat, vyjde v brzké době ještě druhý díl. Samozřejmě, že bych to mohla hrcnout do jednoho článku, ale zase vím, že není nejlepší, když čtení jednoho trvá déle než reklamana Nově.
Doufám, že se vám článek líbil, že vás třeba něco pobavilo a budu opravdu ráda, když se třeba podělíte se mnou o svou nějakou vtipnou dovolenkovou story nebo se prostě nějak k něčemu z tohoto "oboru" vyjádříte =)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama