Posedlá uklízením, rodinná oslavička a další kecíky z mého života

9. listopadu 2017 v 15:09 | Wic |  Deníček
Zduř,
po delší době, kterou jsem tak trochu proflákala (tedy, hlavně v "oboru" psaní), se vám opět hlásím, celá nabitá pozitivní energií. No, prostě je tu další kecací článek jen tak z mého života, kde se s vámi chci podělit o své ještě šílenější uklízecí záchvaty, které mě poslední dobou postihovaly. No a nejen o tom, prostě tak celkově vtipně popsat mým "fejetonářským" stylem, co se událo za dobu mé neaktivity. A samozřejmě #no_ego.

Poslední "pořádný" článek, tedy pokud nepočítám duely s Naty ty jsou stejně spíše na takovém otázka odpověď způsobu, takže inspirace a chuť se na ně vždy najde (zvláště, když jsem člověk milující otázky), jsem vydala něco o letní dovolené. To už je teda pořádnej kus života zpátky... a to jsem vám to ani přitom neodvyprávěla v tom článku celé, všechno zůstalo si jen tak ležet na disku v mém kompu, i když jsem to měla už předpřipravená, ale lenost mi nějak zabránila to publikovat. A znáte mě, já se nerada do něčeho nutím. Zase na druhou stranu bych vás nechtěla ochudit o pár vtipných storek, co jsem zmiňovala právě v těch nezveřejněných článcích, ty jsou ale bohužel teď trochu neaktuální, abych je vydávala celé.
Vydala jsem první díl původně připravované kratší série o porovnání dvou dovolených. Takže tady je pár "highlightů" z toho, co nevyšlo:
Nové zkušennosti a poznání
Zatímco v Tunisu jsem poprvé viděla na vlastní oči moře, v Egyptě mamka poprvé viděla elektronickou cigaretu. Což mi v dnešní době připadá tak trochu opožděné, ale co, nebudu to kritizovat a spíše se tady rozepíšu o story, co se k tomu váže.
Stojíme tak venku před klubem a mamka najednou kývne k jednomu z animátorů a překvapeně se mě zeptá: "Ty jo, nevíš co to má v ruce za nástavce, to by mě zajímalo, kam se to dává". Má bujná fantazie opět vše brala dvojsmyslně, klasika. Zjištění, že je to "jen" elektronka mimochodem mamku značně uklidnilo.
Není banán jako banán
Zatímco v Tunisu jsme si zaplatily jízdu na nafukovacím banánu, který táhne loďka za sebou a místní obyvatelé mají velkou srandu, když vás z něho někde ve velké hloubce vyklopí, tak v Egyptě mamka vedla zajímavý rozhovor s jedním animátorem o tom, kde má banán. On totiž za ní přišel s tim, že vypadá jako Tarzan a ona chtěla se svou hodně základní angličtinou navázat, a tak se zeptala, kde je jeho banán. Já se u toho málem udusila, protože klasika, pro mě je snad všechno dvojsmyslné. Ještě jsem čekala dotaz ve stylu "Ukaž mi svůj banán", jen na to bohužel už moje mamka nemá slovní zásobu.
Vysvlékávání na veřejnosti
V Tunisu mi teta schovala hodní díl plavek do skříně (bylo mi nějakých sedm osm, takže nemyslete si, žádné veřejné pohoršování), abych se pořádně opálila. Vadilo mi to, ale letos hůře dopadla opravdu moje sestřenka (té je necelých třiadvacet). Seděly jsme ve čtyřek v plážovém baru u stolku a popíjely nějaké ty nápoje na osvěžení. Sestřenka se zvedla, šla si objednat něco dalšího, a když se vrátila zpět ke stolku, uvědomila si, že nemá brčko. Se slovy "sakra, já nemám slámku" se prudce otočila a spadl jí u toho šátek, co měla místo sukně omotaný kolem pasu. Jenže jak se snažila rychle situaci napravit, ohnula se pro spadlý šátek tak neohrabaně, že zadkem sejmula kolemjdoucího číšníka. Divila jsem se, že jí z toho až nespadly plavky, protože to by už byla jiná show.

........

Ale teď se přesuňme trochu dále. I když píšeme s Naty v našich společných projektech o našich oblíbených produktech, tak jsem se rozhodla si sem vložit takové "okénko", kam nacpu své top 3 věcičky za poslední dobu.. prostě takový menší inspirace pro vás, ať ten článek není jen a jen o mně =) A abych se neopakovala a nepsala to stejné jako do projektů, tak to spíše než na materiální věci přehodím na trochu jiné téma.
Rozhodně doporučuji web pronaladu, je to podle mě jedno z nejlepších internetových počteníček na dlouhý večer.
Z filmů bych za poslední dobu doporučila film Cyberbully, který nejenže mi vyhovoval svou délkou (cca okolo 1 hoďky), tak se mi líbilo zpracování námětu a nemohla jsem se od něho odtrhnout.
A jako nejlepší píseň za poslední dobu bych rozhodně označila od Ellerana Elvise a Anıla Yıldırıma Son Sigaram, turecký rap, tak to je prostě něco pro mě.

.......

Za poslední dobu se mi také tak trochu změnil styl, myslím, že už se to dalo dobře vypozorovat v projektech s Naty, kde jsem do oblíbené hudby čím dál tim méně zařazovala "tvrdé" songy, ale prostě už to byl samý hip hop, rap a nebo klasika, co točej dokola v rádiích. Nějak se mi to takhle úplně "dorozseklo" v tom Egyptě, kde se mi hezké vzpomínky navázaly na úplně jiný styl hudby, a tak ho teď poslouchám častěji.
Takže mě teď nejčastěji prostě potkáte v teplákách a se snapbackem nebo jinou "hučkou v bezdomoveckém stylu".
Ale když je třeba, dokážu se klidně "slušně" obléknout.

........

Jo... a když se ještě trochu vrátím k té dovolené v Egyptě, tak bych vám chtěla ještě sdělit několik hlášek, které tam naše fajne rodinka "jela".
....se sestřenkou jsme vymyslely novou nadávku "vepřovice", vůbec ani nevím, jak nám to mohlo připadat tak vtipné, přece jen mi už není patnáct a sestřence už vůbec ne.
....máma se rozparádila ihned po příjezdu do hotelu a hodila hlášku: "Tady asi všichni leštěj roh slonovi, že je tak lesklej"
....a také se mě zastala, když jsem rozvíjela debatu u večeře o tom, jak se asi musí "rebelit" s místními v záchodových kabinkách v místním klubu. Teta měla nějaké kecy, že to není žádná romantika, a tak máma jednoduše řekla: "No, ono se svíčky na záchodovém prkénku zapalují opravdu těžce".
....myslím, že to, jak jsem jednou svou kamarádku pochválila slovy "máš moc hezkou páteř" není zase o tolik divnější, než přirovnání hezky vonícího Egypťana k babiččiný voňavý utěrce, kterou vždy otírá stůl, když tam někdo kydne omáčku.
.....nooo a taky už vím, že věta "I want to party hard with you" není asi jen obyčejným vyjádřením pro to, že chci jet na párty, tak ať mi prodá lístky. Jsem totiž nevěděla, jak si říct právě o lístky jednomu animátorovi, toto bylo jediné, co mě napadlo, no a zlomyslná sestřenka mi to samozřejmě schválila.

....................

Jedeme dále.... naše fajne rodinka měla zase sešlost (to víte, my se scházíme naprosto kvůli všemu, slaví se u nás snad i státní svátky, když to tak trochu přeženu) a musím říct, že babička, tak ta házela jednu perlu za druhou. Pak i sestřenka měla pár dobrých výroků. A protože celá má rodinka ví, že bloguji a dost to podporují, tak už jim připadá naprosto samozřejmé to, že při jakémkoliv hozeném vtípku si vytahuji mobil a důkladně zapisuji. Jediný, komu tak trochu vadí, je táta, ale ten na rodinné oslavy nechodí (není tak společenský jako mámina strana rodiny, a tak se prostě raději neúčastní).
Nejdříve bych vás tak trochu chtěla uvést do děje, kdo se vlastně těchto oslav účastní, abyste měli přehled a zorientovali se. Tak samozřejmě já, protože jinak bych to znala celé jen z vyprávění a já si prostě nemůžu nechat ujít informace "přímo se zdroje". Pak dále moje mamka, která se vždy ujme role "hospodyňky", všem pomáhá v kuchyni a do toho vykládá vtipy o chlapech od ní z práce. Dále babička, která opravdu není taková ta babka s pletacíma jehlicema, ale spíše velká nákupčí (a moc dobře ví, jak já miluju zmrzlinu a nakupuje jí opravdu tuny... také jsem s ní byla na svém úplně prvním koncertě - Maxim Turbulenc a na autogramiádě mého dětského idola Michala Nesvadby. Prostě s babičkou jsem prožila skvělé dětství). Babička má přítele, jsou spolu nějakých sedm let nebo tak nějak. Ten se naprosto nemusí s mojí mamkou, a tak pravidelně rodinnou atmosféru narušují jejich rozepře. Děda, tak to je též kapitola sama o sobě. Cvičí sedm tibeťanů (doufám, že jsem ten počet tipla správně...), celou letní sezónu tráví na chatě, kde vyrábí budky pro ptáky a pěstuje v podomácky udělaném pařníku všemožnou zeleninu. Má v naší rodině takovou roli "zpovědníka", prostě vyslechne cokoliv, bezhlavě přikyvuje, a pak všechno vypustí a dál to neřeší. Jeho přítelkyně, to je vcelku neutrální osoba, prostě nestojí to za řeč. Ta má dva syny, no a jeden z nich mě nějaký ten rok zpátky trochu "pobláznil", a tak jsme se tři měsíce scházeli trochu jinak než jen "rodinně". A ten druhý z nich, tak ten pořád drží nějaké diety, kdy jí jenom chaluhy a další takové ty přehnané věci. A jen tak mimochodem, je už jim dávno přes třicet. Dále tam chodí moje teta, teda spíše, u ní se hodně často ty oslavy konají. Jako malá jsem jí milovala, protože si se mnou chodila stavět do lesa domečky z větví a mechu, pak jsem jí okolo takového toho věku dvanáct třináct moc nemusela, no a teď je zase vše vpoho. Okolo mých patnácti let totiž na mě začala spiklenecky mrkat vždy, když přišlo na řadu téma, co by se mamce nemuselo líbit a s úsměvem slibovala, že kdykoliv cokoliv pokreje. Pokud víte, jak to myslim. Její dcera, moje sestřenka, tak ta je super. Už jsem se v nejednom článku zmiňovala o tom, jak jsme se jako malé (je o 6 let starší než já) mlátily koženým páskem, svazovaly se a dusily se peřinou. Nedávno má teta "obměnila" přítele a musím říct, že tento, no je to opravdu správná volba. Sice hlášky, co bych mohla dát do článku, to nemá, není zase až tak vtipný, ale týpek je to fakt dobrej, kdyby nebyl s mojí tetou... Ne, konec snění, jdeme konečně na ty hlášky. Teď se orientujete aspoň v celé pravidelné "oslavující" partě.
Mamka začala tradičními příběhy od sebe z práce. Povídala o nějakém svém kolegovi, co se šel zeptat na internet na mobilu od firemního tarifu. Přišel za nějakým správcem sítě, nebo co to bylo a ptal se na to, jestli se mu datový limit automaticky obnoví a nebo ne. A ten správce odpověděl: "Copak mám věšteckou kouli, abych to takhle zfleku věděl?" A ten kolega na to odpověděl: "Mě vaše koule nezajímá."
Dále přihodila "k dobru" svou story sestřenka. Protože jí už je skoro třiadvacet, padají věčně dotazy na ní a kluky, protože stále žádný vztah nemá. Povídala o nějakém číšníkovi, co obsluhuje v kavárně, kam ráda chodí s kámoškama. Rozvášnila se o tom, jaký to je fešák, ale pořád žádná zmínka o tom, jestli se dali spolu do řeči i jinak než na úrovni vztahu "zákazník-číšník". Naše rodina je ve všem naprosto otevřená, žádné zábrany, žádná tabu, prostě koho co zajímá, na to se zeptá, prostě žádné soukromí. A tak se mamka zeptala, jestli spolu spali. Ona totiž si moc nehraje na to, aby mladí lidi měli vztahy. A sestřenka odpověděla: "Ne, vůbec ne, ale náš vztah už se posunul, dokonce nám nabídnul klimatizaci." Babička se rozčílila a nahlas vcelku udiveně zopakovala: "Nabídnul klimatizaci?!" A sestřenka naprosto klidně odvětila: "No, bylo strašný vedro, já se potila jak prase, jak jsem ještě do sebe vyhrcla nějaký ten kus kafe, tak jsem byla prostě celá rudá a on mi navrhl, jestli nechci zapnout klimatizaci."

...............

A teď se konečně přesouváme k úplně poslednímu tématu a to je právě ta moje posedlost úklidem. Potřebovala jsem si ujasnit všemožné myšlenky, no a to se prostě nejlépe dělá s prachovkou v ruce a košem po ruce, aby bylo kam vyhazovat naprosté kraviny. A jelikož jsem se do toho dala tak, že jsem si dokonce i dala předsevzetí, že každý den vyhodím (nebo prostě pošlu dál někomu jinému) aspoň pět věcí. A mě to prostě začalo tak strašně moc naplňovat a začala jsem být posedlá zbavováním se všemožných kravinek, které jsem si do té doby syslila a nechtěla je dát z ruky.... Rozhodně vám toto mohu doporučit, sice to zní dost úchylně a bláznovsky, ale na druhou stranu je to skvělá prokrastinační činnost, uděláte si doma místo a pořádek a ještě s tříděním věcí si vlastně protřídíte myšlenky.
A jen tak mimochodem, začala jsem některé své hadříky rozprodávat přes vinted, protože toho mám ve skříni opravdu dost (přes šedesát triček, tedy než jsem je začala vytřizovat, takže jsou opravdu věci, co jsem za celý rok měla na sobě jen dvakrát nebo třikrát, protože než toto všechno "protočíte"), takže kdybyste někdo měl zájem, tak určitě můžete mrknout. Ceny jsou spíše orientační, víte jak miluju slevy, takže ráda slevím i vám.

...............

Ale teď už asi konec mého vykecávání, mějte se pěkně a Zduř!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ╬ Gothic Soul ╬ ╬ Gothic Soul ╬ | E-mail | Web | 18. listopadu 2017 v 20:20 | Reagovat

Přeji jinak pěkné fotografie

2 Wic Wic | E-mail | Web | 18. listopadu 2017 v 22:07 | Reagovat

[1]: Moc díky :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama