Je lež vždy špatná?

27. února 2018 v 14:23 | Wic |  Easy otázky s Wic
Zduř,
ten, kdo říká, že někdy nelhal, tak ten je největším lhářem, jakého svět kdy viděl. Třeba já osobně moc ráda přiznám, že jedním z mých největších zájmů je přibarvovat svůj život. Proč? Jsem už nějak tak zvyklá z toho psaní, na netu přece nikoho nezajímají naprosto obyčejné životy. A to platí i o "reálném okolí". A já tak ráda kouzlím lidem úsměv na rtech. Jedná se tedy o dost neškodné lži, spíše takové příhody, které zní trochu jako z filmu nebo z knihy. A já mám pocit, jakoby se ze mě stávala filmová postava. Vytvářím si sama svůj scénář, aneb stvořitel svého vlastního života, alespoň tedy v iluzi. Miluji svůj prostý nepřibarvený život, ten ale stačí mě, ne okolním pozorovatelům. Před návštěvou se vytahují zlaté příbory a běžné dny jíme, obrazně řečeno, z podlahy rukou. Asi chápete, kam tím mířím...
Dost ale úvodům, které jsou tradičně poměrně umělecky vzaté. Teď bych chtěla otočit z těch "příběhových lží" na běžné lži každého dne. Ujel mi autobus... ve škole není nic nového... dám si pozor... samozřejmě, že nikoho nemám... to mi nevadí... zapomněl jsem... miluju tě... nikdy nenakupuji ve výprodejích, jsem snad nějaká chudá sociální osůbka... nikdy jsem nevynechala den cvičení... jím jedině zdravě... ten záchod jsem opravdu nezesr*la já.
Každý se aspoň v něčem pozná, protože všichni jsme lidé, všichni lžeme. Jakoby jsme každou lží připíjeli jednodušší verzi života!


Je to tedy špatné, když to vlastně provozuje celé lidstvo?
Já třeba lži naprosto miluji. Ať ty moje, nebo ty cizí. Jen tedy vás prosím, buďte u toho kreativní. Já třeba pravidelně mám problémy se zvuky na telefonu, takže mě nevzbudí budík, takže aspoň nemusím celý den simulovat horečku. Nebo mě zdržuje babička místo toho, že mi ujel autobus, přece já sportovkyně bych ho doběhla.

Vemte si, jak my, lháři, tudíž všichni lidé, máme krásní život. Každý si utváří svou vlastní realitu, které věří jak on sám, tak i jeho okolí. Máme kontrolu nad tím co říkáme. Tomu se říká svoboda.

Samozřejmě, znáte to, jsou lži, které při odhalení opravdu naštvou... ale až při odhalení, když nám je ten člověk říká, tak se vlastně cítíme dost dobře. není teda nakonec problémem naše chuť vědět pravdu? A je ta pravda opravdu pravdou?
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 jaroslava jaroslava | E-mail | 27. února 2018 v 15:38 | Reagovat

Nikdy nelžeme, vždy tvoříme. A ty jsi si tím jistá. Buď si svůj život tvoříme a cítíme se skvěle a vidíme skvěle a máme skvělé přátele, protože se díváme vždy nově a hezky, anebo jsme tvořeni.

2 Eliss Eliss | Web | 27. února 2018 v 16:35 | Reagovat

Asi jsem divná, ale lež nesnáším, i když jde o maličkosti...

3 hedd hedd | Web | 27. února 2018 v 17:44 | Reagovat

Taky lež nemám ráda, ale neznamená to, že někdy nezalžu. Ale tak to má asi každý...

4 Lucka Lucka | E-mail | Web | 27. února 2018 v 19:33 | Reagovat

Ono asi záleží komu lžeš a v jaké situaci. Já lež obecně nemám ráda, už jsem se párkrát spálila a když mi někdo lže, ztratím k němu důvěru. Ale jak říkám, záleží to určitě na situaci a také na tom, o koho se jedná. Pokud lžeš čtenářům na blogu, pravděpodobně jim to nijak neublíží, pokud ale milované osobě, může to ublížit hodně. :-)

5 Zuzana Tvrdá Zuzana Tvrdá | E-mail | Web | 1. března 2018 v 21:03 | Reagovat

Každý člověk někdy zalže, ale všechno by mělo mít meze, za které by se nemělo jít. Osobně nejsem zastánce vymýšlení příhod v životě, protože se tím ničí vzájemná důvěra.

6 Friedrich Nietzsche Friedrich Nietzsche | 4. března 2018 v 10:53 | Reagovat

"I'm not upset that you lied to me, I'm upset that from now on I can't believe you."
Není lež jako lež, strašně záleží na tom, komu a o čem se lže a většina lidí ví, kde leží hranice. Někdy se lží člověk může jen chránit, jindy jí zas hodně ublížit. Lhát cizinci na netu je taky něco jinýho než lhát někomu, s kým vám na sobě záleží. A pro šťastný partnerský vztah je upřímnost a důvěra, s nimiž se lež vylučuje, naprostý základ.
Takové dva důvody pro to běžné lhaní jsou vyhnout se nepříjemnému a získat výhodu. Vymýšlení si příběhů kvůli pozornosti už tak běžné není a pokud někdo projevuje zájem o to, co se děje v tvém životě, tak na nějaké výmysly zvědavý není. Ale pokud chceš, aby se k tobě lidé chovali na základě toho, co jim nalžeš, nikoliv na základě toho, jaká jsi…
No a nakonec, když se provalí, že někdo opakovaně lže, už mu pak nikdo nebude věřit nic. To se mi nezdá jako svoboda, ale spíš jako vězení. Člověk by neměl nic nalhávat ani sobě.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama