Abeceda podle Wic

15. března 2018 v 19:11 | Wic |  Deníček
Zduř,
tentokrát bych vám chtěla představit abecedu mého života. Od (skoro) každého písmene abecedy jsem vybrala jedno slovo, které je součástí mě nebo mého života. Následně jsem rozebrala, proč zrovna ono je natolik podstatné, že je třeba ho zmínit. Budu ráda, když do komentářů napíšete, co je třeba z toho i pro vás důležité, nebo co naopak berete jako naprostou zbytečnost. Mám ráda jak souhlasy, tak i nesouhlasy. Každá "akce" z vaší strany mě vždy moc potěší.


Alegorie
...protože věci, které mají skrytý význam, jsou prostě super. Je sice asi bláznivé milovat třeba boty kvůli skrytému významu, ale třeba u šperků a talismanů, tak to snad i většina lidí chápe. Já to mám právě takto hodně s oblečením, nekoupím si prostě věc s nápisem, co mě nevystihuje. Ale zase snapback: "It was just a dream" nebo tričko "Everyone smiles in the same language", tak to jsou moji oblíbenci. A i když jsem v hodně věcích dost otevřenej člověk, tak tohle bych tady dále nerozebírala =)


Běh
...protože to je jediný sport, který je vyjádřením svobody, volnosti. Není to jen boj o dobrou postavu a o zdraví životní styl.

Čtyři
...mé nejoblíbenější šťastné číslo již od dětství. Nevím vůbec jak mě to napadlo, ale když jsem jako malá vyváděla nějaké ty kraviny a děda mi říkal "Ty jsi ale číslo", tak jsem vždy protestovala "Ne, já jsem čtyřka".

Deník
...protože bez vzpomínek by byl život čím? Tak strašně ráda si zaznamenávám (nejen) dobré události, které mě v životě potkaly. Už v několika článcích jsem se zmiňovala, jak funguje můj deníkový systém. Jen tak "narychlo řečeno" píši každý den v bodech ty nejdůležitější věci, co se udály, dále tak cca jednou dvakrát do týdne píši podrobnější zápis" a po nějakém tom půlroce si pro "zopakování minulosti" dělám přepis s aktuálním vyjádřením na starší časy.


E

Fit
...protože cvičení je mou každodenní rutinou. Neberu to jako povinnost, sport je pro mě určitým způsobem seberealizace, hlavně tedy díky možnosti překonávání svých limitů.

G

Hudba
...miluju tanec, miluju zpěv, protože hudba, to je svoboda. Jako někdo "utíká" před běžným dnem pomocí knihy v ruce, já raději volím pěknou písničku.

Iluze
...protože život je takový, jaký si ho uděláme. Proč svou pravdu a své podání života stavět na realitě, když nás to jen zbytečně omezuje. Pravidla a limity existují jen v případě, když je akceptujeme a bereme na vědomí.


Jídlo
...kdybyste přede mě postavili donut z billy za necelých deset korun, tak uvidíte, co je to pravé štěstí získáno materiálním způsobem. Miluju jídlo a opravdu se nebudu krotit ve svých nadšených projevech!

Krimi
...už od malička jsem milovala "se bát" u vražd, jejich následném vyšetřování... Hlavně mě tedy zajímala psychologická otázka věci. Dneska se tedy už u těch filmů, seriálů a knih nebojím, ale ve "vnitřku" vrahů se dloubám stále.

Líčení
...jedna z mála věcí, co mě pojí s ostatníma osobama obdobného věku a stejného pohlaví. Moc ráda se pěkně namaluju, vždycky to tak hezky dotvoří obličej. Ráda experimentuju a objevuji, jak jinak by to ještě šlo... takže koukat se na tutoriály a tak, tak to mě opravdu zase až tak často neuvidíte.

Mellanie
...protože to je jediné zvíře, co jsem kdy měla doma, pokud tedy nepočítám rybičku. Tato morčečice je nejen skvělým "lovcem lajků" na instáči, ale já jí mám opravdu ráda. Nejlepší jsou naše "domácí půlnoční párty", kdy si vezmu chipsy, jí nasypu plnou misku a společně se rozvalíme u filmu v mé posteli. Někdo má psa, já tedy raději volím "klecová" zvířata, protože ta se aspoň nemusí venčit.



Noc
...protože jsem daleko více produktivnější, když se setmí. Dalo by se říct, že dny já proflákám a hnedka, jak venku se začíná sešeřovat, tak sedám ke kompu a buď píšu, nebo se také učím například mou milovanou turečtinu. Mozek mi v noci holt funguje mnohem lépe.

Oranžová
...protože to je moje nejoblíbenější barva. Je to štěstí, život, zábava, svoboda... Vyjadřuje prostě jen samé kladné věci. A ještě k tomu si myslím, že mi na oblečení dost sluší. A jsem nepřehlédnutelná =)

Parkour
...protože je to mj dětský sen ohledně sportů, který jsem si začala plnit o trochu později, než-li bylo nutné. Rodičům se moc nelíbila představa, že z jejich "princezničky" (kterou jsem stejně nikdy nebyla) se stane "opička", co ve všem uvidí překážky, které je nutno překonat. Ale tak v mém věku mi už opravdu zrovna v tomto směru bránit nemohou, a tak já si vesele skáču =) Příjde mi to jako všechna svoboda světa naskládaná v jednom sportu, takové silnější než "pouhé" běhání.


Risk
...protože bez něj by byl život jen jednoduchou pohádkou pro děti bez zápletky. To přece ale snad nechceme, tedy alespoň já to tak nechci. Raději budu mít psychologické drama, kde je neočekávaný konec, jde to nahoru a dolu, než být pořád jen v "klidném středu", bez výkyvů a mít tak easy život, že si ho budu moct jako vědma přečíst až do konce.

Štěstí
...protože na co by jinak život byl. No řekněte sami, je lepší si svých pár desítek let tady protrápit nebo prožít naplno?!

Turečtina
...protože to je prostě "můj jazyk". Jsem sice "čistokrevný čech", ale už nějakých pár let jsem okouzlena turečtinou. Kdybych si měla vybrat jinou zemi k žití, než-li naše Česko, tak volím bez váhání Turecko. Vím, že se to mnohým lidem nelíbí, ale já jim také neberu třeba jejich Ameriku, Anglii a kdovíco po čem ostatní touží.

Úspěch
...protože přece si tady nebudeme nalhávat, že všechno děláme jen pro "dobrý pocit" a od srdce. Nepotřebuji uznání druhých, potřebuji uznání od svého já. Pokud nejsem spokojená, s tím co dělám, tak mě opravdu nezajímá, že celé mé okolí tomu fandí.


Volnost
...protože každý chce být svobodný. Po klasickém zdraví a již zmiňovaném štěstí, je volnost jednou z mých nejdůležitějších součástí života. Nemám ráda pocit, že mě něco svazuje. Moc nemusím ani přísně a přesně kontrolované povinnosti. Svoboda a mát život ve vlastních rukou... Práce musí vyjadřovat mě, ne toho kdo mi jí zadal.

Wic
...protože to jsem prostě já. Řekla bych, že mám celkem dost přezdívek a "rebelsky" je píšu s dvojitým W. Ale zvolila jsem právě tuto, když jí používám zde na blogu. Jinak hodně lidí mi říká "Wikuš", nebo já sama sebe oslovuju "Wikaj" nebo "Wikajdo", ano ať žije samomluva! Jinak, kdo by se ptal, jmenuji se "normálně" Viktorie.

Y

Život
...protože bez něj bych tady ani nebyla. Myslím, že člověk by měl být vděčný i za tyto "velké maličkosti", které často mnozí přehlíží. Nemám ráda, když je někdo bere jako samozřejmost.

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Chiméra Chiméra | 16. března 2018 v 2:30 | Reagovat

Krásny článok , plný optimizmu a svetla.Je skvelé mať veci , ktoré nás napĺňajú radosťou .

2 Wic Wic | E-mail | Web | 16. března 2018 v 16:23 | Reagovat

[1]: Děkuju :) doufám, že na tebe z mých slov přešla hezky ta vlna optimismu :)

3 Wnaty Wnaty | E-mail | Web | 21. března 2018 v 20:52 | Reagovat

Parádní námět na článek a hezky vystižená ty :-)!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama