Co si teda například píšu do toho svého deníku?

30. března 2018 v 6:30 | Wic |  Deníček
Zduř,
často se ve svém "článkování" zmiňuji o tom, jak jsem deníky posedlý člověk. A tak mě napadlo, že přišel pravý čas na to, sdělit vám, co si vlastně takto zapisuji. V komentářích se totiž hodně často objevuje, jak to lidem moc dlouho nevydrží, že by nevěděli, co psát... A právě na to jsem tady já, záznamový odborník, abych ke psaní deníku přivedla davy lidí. Je to totiž ta nejlepší a nejlevnější terapie. Cesta k poznání sebe samotného, nebo také cesta ke psaní. Kdybych si nepsala deník, tak bych si ty věci asi nepamatovala a neměla bych z čeho čerpat na blog. Ano, takovéto návaznosti se v životě běžně objevují, i když je moc nevnímáme. A vnímat, tak to nás právě naučí ten deník.


Do deníku zapisuji...
...především pocity, ty jsou totiž nejdůležitější. Člověk zapomene na to, že před deseti lety jel na projížďku na kole, to nejsou moc silné zážitky, aby se dochovaly, tudíž ani není třeba je zapisovat. Ale to, jak se člověk cítil třeba na začátku vztahu... přistupuji totiž ke všemu tak, že se raduji z toho, že se to vůbec stalo, i kdyby to mělo skončit...

...a právě k tomu, abych z věci se "záporným koncem" neudělala "celozápornou věc" mi dopomáhá deník, zanechává v sobě slova a řádky plné nezkresleného nadšení...

...takovým věcem já říkám "feelingy". Neboli dost silné emoční zážitky, které jsou vždy kladné...

...na ně se vzpomíná a pokud v životě nejsou, tak člověku chybí...

...tím se liší od mého druhého pojmu (jsou to pojmy, které mi slouží především k rychlejšímu popsání zážitku a orientaci v textu deníku...), kterým jsou "adrenalinové scény". Ty jsou též kladné (já si moc na ty záporné věci totiž nepotrpím), ale liší se v tom, že člověku nechybí...

...dám příklad pro lepší "definování"...

...feelingy = úžasné setkání s nejlepší kamarádkou s dětství, kterou vidíte jen párkrát do roka...

...adrenalinové scény = dost povedená párty v klubu...

...adrenalinová scéna se dá jednodušeji zopakovat, často závisí jen na vás a ne tolik na okolí (myslím v tom, aby se uskutečnila, jasné že prázdný klub by večeru nepřidal)...

...dále si pak zapisuji zkušenosti obecně...

...takže tam se objeví i něco trochu záporného, ale u toho se vždy snažím dojít právě k tomu, jakou zkušenost, poučení mi to do budoucnosti přineslo/přinese...

...takže v tomto si tak trochu hraju na "předvídatelku budoucnosti"...

...další zapisovanou věcí jsou porovnání událostí...

...ano, mám přepisový deník, který hlavně slouží k porovnávání životních událostí, rozhodnutí a hledání opakujících se vzorců v životě...

...ale pokud je nějaká ta shoda do očích bijící, tak si jí poznamenám rovnou...

...třeba díky tomu někdy předejdu i "chybám"...

...a na druhou stranu si zase mohu říci, pokud to tenkrát nevyplynulo ve špatnou věc, že mě čeká krásná budoucnost...

...samozřejmě, že v deníku nejsem pořád jen úplně pozitivní...


...psaní je nejlepší terapií, a tak musí jeho stránky občas vyslechnout mé strachy, obavy...

...je na tom ale jedna dosti potěšující věc...

...jen občas se jedná o "potřebu" vypsat se z něčeho, co se opravdu stalo...

...nevím, jestli je to tím, že si své obavy prožiju ještě předem (a v představách jsou vždy horší než realita) nebo prostě je život ke mně milosrdný a nepřináší přede mě zlé věci...

...ať se zase vrátíme k těm kladům, tak další (mou velmi oblíbenou) věcí na sepisování jsou přání a vize...

...samozřejmě že mám i deník, který je samostatně takovým "wishlistem", ale tam si píšu "rozumná přání"...

...prostě ve stylu mít tolik a tolik čtenářů, tolik a tolik lajků, posunout svou laťku v posilování a takovéto věci...

...v mém klasickém deníku to ale zaprvé nejsou takto "pro život podstatné", ale spíše "pro štěstí podstatné" vize, no a zadruhé jsou více popsané...

...jako byste si vytvářeli druhou realitu a tu dopodrobna popsali, jakoby se už stala...

...ráda si též zapisuji sny, teď myslím ty "noční", ty co se zdají...

...občas jsou hodně vtipné, a tak se nad nimi ráda později pobavím...

...a někdy zase poodhalí záclonu před budoucností...

...a to se pro další analyzování opravdu hodí zapsat...

...poslední sepisovanou věcí, která se však neobjevuje zase až tak často (a proto jí dávám na konec, dalo by se říci, že všechny věci byly v tomto článku seřazené podle frekventovanosti) jsou náhodně vybavené vzpomínky z dob, kdy jsem ještě deník nepsala...

...prostě takové ty dětské vzpomínky...

...opravdu dost hluboké dětské vzpomínky, jelikož pravidelně si deník píšu od třinácti let (což je i celkem děsivý, když si to tak vezmu...)....
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Wnaty Wnaty | E-mail | Web | 5. června 2018 v 12:41 | Reagovat

Zajímavé, jak to máš všechno hezky rozdělené.
Já jsem bohužel na psaní deníku a případně na jeho pozdější čtení a analyzování hrozně líná. Takže vzpomínky a pocity uchovávám v hlavě a pořádek v myšlenkách si dělám konverzací s přáteli.
Moje emoční rozpoložení se často odráží v mých kresbách, raději než abych se vypsala, vykreslím se. Poslední dobou jsem svoje kresby začala doplňovat o krátké popisky, což dává mému skicáku najednou deníkovou formu. Občas zakreslím i nějakou scénu ze cvých nočních snů, což mi občas dává parádní náměty pro další tvorbu :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama